Lymeská borrelióza

Je bakteriální onemocnění zvířat i člověka. Typický je jeho ohniskový výskyt. Původcem je bakterie s typickou strukturou Borrelia burgdorferi.

U zvířat je infekce popsána u mnoha druhů ptáků a malých savců. Z domácích zvířat se může vyskytnout především u psů, ale také u koček, skotu, ovcí a koní.

Jak se pes může nakazit?

Přenašečem onemocnění jsou krev sající členovci, z nichž hlavním jsou klíšťata čeledi Ixodidae. Zdrojem bakterií mohou být všechna infikovaná zvířata z řad savců a ptáků, z nichž zejména migrující druhy se významně podílí na šíření infekce.

Borrelie se po proniknutí do hostitele šíří lokálně v kůži nebo v krvi a lymfě. Odtud se dostávají nejčastěji do kloubů, ale také do nervového systému, případně i do jiných vnitřních orgánů.

Jak onemocnění poznám?

Nejtypičtějším příznakem borreliózy je kulhání. Obvykle má akutní nebo subakutní průběh, chronické postižení kloubů je u psa, na rozdíl od člověka, vzácné. Kulhání se může objevovat v epizodách s přestávkami trvajícími několik týdnů až měsíců.

Artritida (zánět kloubu) postihuje jeden nebo několik kloubů současně. Kromě bolestivosti a kulhání je častý také otok a zvýšená teplota v oblasti kloubu.

Mezi doprovodné příznaky, jež souvisí zejména s bolestí kloubů, patří svalová bolest, apatie, nechutenství, odmítání pohybu, méně často i horečka.

Vzácně se může vyskytnout také alterace srdečních funkcí, selhání ledvin, nervové změny jako křeče nebo zvýšená agresivita, případně kožní změny.

Definitivní potvrzení diagnózy je provedeno na základě posouzení 4 hlavních kritérií:

1. Pohyb pacienta v oblasti s výskytem infikovaných klíšťat.

2. Typické klinické příznaky.

3. Pozitivní laboratorní (sérologické) vyšetření.

4. Rychlá odpověď na léčbu antibiotiky.

Postižení kloubů je charakterizováno degenerativními změnami na chrupavce, zmnožením kloubní tekutiny, otokem kloubního pouzdra. Zde musíme odlišit onemocnění kloubů z jiných příčin, k nimž patří jiné typy zánětů kloubů (revmatické, infekční, autoimunitní), jiná degenerativní kloubní onemocnění, případně nemoci kostí.

V laboratorních podmínkách je poté možno provést přímé testy potvrzující přítomnost bakterie v těle. Prokázat ji lze pomocí různých technik v krvi, mozkomíšní nebo kloubní tekutině, ve tkáních.

Častější je nepřímý laboratorní průkaz založený na zjištění specifických krevních protilátek.

Dá se onemocnění léčit?

Borrelie jsou citlivé na řadu antibiotik. Po jejich podání se účinky dostavují velmi rychle, je ale dobré léčbu prodloužit na dobu kolem 3-4 týdnů.

I přes správnou terapii se onemocnění může v několikaměsíčních až ročních intervalech vracet. Důvodem je vysoká schopnost bakterií přežít v organismu a jejich pomalé množení.

Prognóza je obvykle velmi dobrá, pacienti úspěšně reagují na léčbu antibiotiky.

Existuje nějaká ochrana?

Účinnou ochranou je očkování proti původci onemocnění, tedy bakterii Borrelia burgdorferi. To je možné provést od 12 týdnů věku s přeočkováním v intervalu cca 3 týdnů. Poté je nutné každoroční přeočkování. Ideální dobou k očkování je konec zimy, neboť protilátky jsou poté vytvořeny na počátku sezony klíšťat.

Očkování ale nechrání zvíře před napadením klíšťaty! Proto je dobré spolu s očkováním kombinovat i důslednou antiparazitární ochranu. O ní se více dovíte zde http://veterinapruhonice.cz/jak-na-zevni-parazity-,155.html.