Demodikóza

Je kožní parazitární onemocnění, jehož původcem je u psů Demodex canis (trudník psí) a u koček Demodex cati (trudník kočičí). Onemocnění souvisí s celkovou funkčností imunitního systému postiženého jedince.

Trudníci žijí v hloubce chlupových folikulů a v mazových žlázách. Mají typický doutníkovitý protáhlý tvar těla. Jsou druhově specifičtí. K nakažení dochází přímým kontaktem v raném věku. Fenky, jejichž potomci mají demodikózu, by měly být vyřazeny z chovu.

U většiny savců žijí trudníci v malém množství na kůži bez klinických příznaků jako komenzálové. Při oslabení imunity nebo působení dalších vlivů ale může dojít k jejich přemnožení a klinickým projevům demodikózy.

Jak onemocnění poznám?

Nejčastěji se vyskytuje lokalizovaná demodikóza u štěňat do 10 měsíců věku. Jedná se o kruhová ložiska bez srsti, začervenalá s šupinkami suché kůže. Typicky na hřbetu nosu, kolem očí (zde nejsnadnější přenos od matky při sání). Často spontánně vymizí kolem 1,5 roku věku.

U některých jedinců může přejít do generalizované formy. Celkové projevy onemocnění také souvisí s poruchami imunity, celkovými závažnými onemocněními, případně s dlouhodobým podáváním léků potlačujících imunitu. Kůže je zarudlá (jiný název onemocnění je červená prašivina), bez srsti, šupinatí, při chronickém průběhu onemocnění se objevuje hyperpigmentace, ztluštění kůže, krusty, komplikace sekundární bakteriální infekcí a s ní související výskyt pustul (pupínky) s hnisavým až krvavým obsahem.

Primární nekomplikovaná demodikóza je nesvědivá, svědivost se přidává spolu s infekcí bakteriemi, které se v poškozené kůži snadněji množí.

Generalizovaná demodikóza je závažné onemocnění, které může, i přes intenzivní léčbu, u dospělých jedinců recidivovat. Při nedoléčení se vyskytuje v chronické podobě v okolí očí a v meziprstí.

U koček se častěji vyskytuje lokalizovaná forma (okolí očí), může způsobovat i záněty zvukovodu. Generalizovaná forma se vyskytuje zřídka, nejčastěji u koček postižených závažným celkovým onemocněním (virové infekce, diabetes,...).

Jak se onemocnění potvrdí?

Diagnózu potvrdí nález parazitů (v mikroskopickém preparátu). Nejčastěji se vyšetřuje hluboký kožní seškrab. Lze vyšetřovat vytržené chlupy (v oblasti kořínků), případně také vytlačit na mikroskopické sklíčko obsah pustul. U chronických zánětů meziprstí může být provedena biopsie kůže.

Jak se onemocnění léčí?

Lokalizovaná forma u mladých zvířat často vymizí spontánně bez léčby.

Generalizovaná forma vyžaduje dlouhodobou léčbu, neboť parazité jsou svou lokalizací v chlupových folikulech odolnější k povrchově aplikovaným přípravkům. Při těžších formách s výskytem krust je vhodné kompletní ostříhání zvířete a koupel v desinfekčním šamponu, který uvolní a otevře chlupové váčky.

Následuje aplikace antiparazitárních přípravků ve formě koupelí, případně spot-on (kapička na kůži), nebo dalších formách. Pokud je onemocnění komplikováno sekundární bakteriální infekcí, je nutná doplňková léčba antibiotiky.

Jaká je prognóza a prevence?

Prognóza je dobrá zvláště u mladých jedinců s lokalizovanou formou onemocnění. I generalizovaná forma u mláďat se často zcela vyléčí. U dospělých jedinců může onemocnění recidivovat.

Matky postižených štěňat je vhodné v rámci prevence vyřadit z chovu.

Z prostředí se demodex nepřenáší, velmi rychle ztrácí infekčnost.

Kožní projevy generalizované demodikózy u sedmiměsíčního štěněte čínského chocholatého psa. Postižena je většina chlupatých částí těla (končetiny, temeno hlavy). Patrné je zarudnutí, šupinatění. Léze nesvědí, onemocnění není komplikováno sekundární bakteriální infekcí.

Parazit nalezený v hlubokém kožním seškrabu vyfocený pod mikroskopem.