KONTAKTY A ORDINAČNÍ HODINY
TELEFON:
267 750 311
MOBIL:
605 264 460
KONTAKTY A ORDINAČNÍ HODINY
TELEFON:
267 750 311
MOBIL:
605 264 460
Infekční peritonitida koček (felinní infekční peritonitida, FIP)
Jedná se o virové onemocnění koček obvykle nižších věkových kategorií. Vyznačuje se obvykle letálním průběhem a minimální šancí na vyléčení.
Vzhledem k tomu, že se na naší klinice v poslední době vyskytlo již několik pacientů s FIP rádi bychom Vás s tímto onemocněním blíže seznámili.
Jak se kočička může nakazit?
Nejčastěji se kočička nakazí přímým kontaktem se skrytým přenašečem. To je infikované zvíře bez rozvinutých klinických příznaků. V takovéto fázi onemocnění může být zvíře několik měsíců až let.
Přenos infekce se může uskutečnit i nepřímo (misky, prostředí, ve kterém se pohybovalo infikované zvíře,...). V prostředí může virus přetrvávat až 7 týdnů.
Jak onemocnění poznám?
Typicky se vyskytuje u koček do 2 let věku, obvykle mladších 1 roku. Klinické příznaky se liší dle dvou forem onemocnění, tzv. efuzivní (vlhká) a neefuzivní (suchá). O rozvinutí konkrétní formy onemocnění rozhoduje výkonnost imunitního systému.
Prvními spolehlivými příznaky efuzivní formy jsou nechutenství a horečky, jež přetrvávají i po dlouhodobé léčbě antibiotiky. Časté bývá také nebolestivé zvětšování břicha (kvůli tvořícímu se výpotku). Mohou se objevit také zvracení, průjem, žloutenka a zánět slinivky břišní. Občas se vyskytují také potíže s dýcháním (namáhavé dýchání, někdy s otevřenou tlamou), které jsou zapříčiněny tvorbou výpotku v hrudníku.
Pro neefuzivní formu jsou typické nervové příznaky (problémy s chůzí, kývání hlavou do stran, křeče,...) a změny na očích (zánět spojivek, přivírání víček, krvácení, zánět a srůsty v přední oční komoře). Pacienti bývají vyhublí a vykazují postižení více vnitřních orgánů.
U některých pacientů se může objevovat kombinace příznaků obou forem onemocnění.
Na veterině lze ještě udělat vyšetření krve, při němž mohou být zjištěny další typické změny. Možné je udělat i imunologický test, ten ale jen potvrdí nebo vyvrátí setkání zvířete se skupinou virů, do níž patří i původce FIP. Diagnózu tudíž nelze stanovit jen na základě tohoto testu.
Konečná diagnóza je obvykle stanovena na základě klinických příznaků a nálezu z běžného hematologického a biochemického vyšetření krve.
Dá se onemocnění léčit?
Terapie je vždy jen podpůrná a mírní klinické příznaky onemocnění. Každopádně připadá v úvahu jen u zvířat v relativně dobré fyzické kondici. I tak ale zlepšení dosáhneme jen u zhruba 10% pacientů. Tato léčba spočívá v opakovaném odsávání výpotku, infuzích, umělé výživě pacienta sondou, případně transfuzích a aplikaci antibiotik. Pravidelně je také prováděno kontrolní vyšetření krve.
I přes podpůrnou léčbu je prognóza klinicky manifestované formy onemocnění vždy nepříznivá. Pacient s rozvinutou efuzivní formou přežívá obvykle 2-4 týdny, s neefuzivní formou 2-6 měsíců.
Existuje nějaká ochrana?
Očkování v současné době není k dispozici. Prevencí jsou chovatelská opatření. Ta spočívají v odběru koťat ze zdravých chovů, důkladné desinfekci prostor, ve kterých se pohybovala nakažená kočka,...
Možností je také již zmíněný imunologický test (prováděný z krve), který u malých koťat potvrdí to, že se nikdy nesetkala s virem ze skupiny, do níž patří i virus způsobující FIP.
Pro ilustraci Vám na závěr nabízíme několik fotografií u nás léčeného pacienta s FIP.
Žluté zbarvení oční spojivky, sliznice dutiny ústní a vnitřní strany ušního boltce je typické pro žloutenku.
Zde je patrné typické nebolestivé zvětšení dutiny břišní vlivem tvořícího se výpotku.
Žlutý výpotek získaný punkcí z hrudníku.